Fytoterapie.

Patří k nejstarším, ale také k nejúčinnějším způsobům léčby. Byliny nejen pomáhají léčit, ale dodávají organismu i potřebné chybějící látky, především některé stopové prvky. Přírodní léčba pomocí bylin je pravděpodobně po akupresuře spočívající v přikládání rukou na bolestivá místa a masáží postižených míst, tou nejstarší léčebnou metodou. Proč se herbální medicína zachovala i dnes? Jednak některé ze syntetických léků jsou velmi toxické, neboť látka, která má zabíjet zárodky nemocí, je stejně tak schopná zabít i pacienta, jednak některé léky alergizují pacienta či vyvolávají vedlejší reakce.
Použití bylin v léčitelství by mělo být příspěvkem k celostní léčba, nikoliv pouhou metodou léčby. Hlavním význam jejich použití je v možnosti každodenní léčby. Byliny mohou tlumit bolesti, podráždění, ale i jiné poruchy. Oproti syntetickým lékům jsou levnější, bezpečnější a mnohdy účinnější než mnohé léky sloužící k léčbě stejných potíží. Lze je používat i v prevenci, ale jejich hlavní význam je jako doplňku k dalším způsobům léčby. Ovšem není vhodné je používat dlouhodobě, vždy je nutné udělat určitou přestávku, nebo změnit složení bylin. Dále není léčba vhodná u těhotných a malých dětí. Zde jen příležitostně, krátkodobě.
Účinnou část byliny je třeba sbírat v době, kdy je obsah účinných látek největší. Tedy kořen v noci nebo na podzim či brzy na jaře, nať v ranních nebo odpoledních hodinách před rozkvětem nebo v květu. Jinak obsah účinných látek je podstatně nižší. Čerstvá bylina má daleko větší účinek než bylina sušená. Bylinnou léčbu můžeme provádět jednak ve smyslu tak zvané Aromaterapie, kde vdechovaná vůně bylin přináší úlevu od některých potíží. Používá se k ní esenciálních olejů. Nejčastěji se esenciální oleje používají při inhalacích nebo při masážích. Jinou možností použití bylin jsou Bachovy léky z květin. Jde o 38 speciálně připravených extraktů získaných z květin nebo jiných rostlin. Slouží hlavně k léčbě negativních emocionálních stavů. Klasická bylinná léčba je pomocí nálevů a čajů. Uvádíme řadu možných receptů, neboť každému jedinci vyhovuje něco jiného a je třeba zjistit, co je pro něj nejlepší. Uvedené recepty byly v praxi vyzkoušeny a osvědčily se.
Nejlepší formou léčivých bylin je forma divokých zelenin, které používáme čerstvé jako malý doplněk stravy. Důležité je že nejsou pěstovány jako mírné, něžné zeleninové formy, nejsou šlechtěny. Proto obsahují látky, které těmto šlechtěným chybí. Tyto látky nenásilnou a přirozenou formou povzbuzují vylučování žaludečních šťáv, vyvolávají zdravou a přirozenou chuť k jídlu, podporují stravitelnost jídla, zásobují organismus minerálními látkami a tím podporují zdravý tok energie a plnou funkci orgánů v našem těle.
Ve střevech a játrech se hořké aromatické látky, obsažené v divokých zeleninách chovají aktivně. Příznivě ovlivňují vylučování žluče, regulují tím látkovou výměnu a stolici. Obsahují také řadu vitaminů a stopových prvků. Nic z toho se neztrácí sušením, skladováním, louhováním. Žádná pěstovaná zelenina - ani skleníkové saláty nemají podobnou pestrost látek a podobné přednosti. Je v nich i tolik důležitá vláknina.
Zásadou při jejich konzumaci je střídat druhy, sbírat je na čistých, málo frekventovaných místech. Listy mají být vždy mladé a čerstvé.
Některé zajímavé rostliny :
Velmi cenný z divokých zelenin je lopuch větší. Má abnormální množství složitých cukrů, obsahuje hořčiny a třísloviny, které stahují. Používáme jeho suchý pražený kořen ve formě kávy, nebo bylinu jako zeleninový přídavek do polévek. Nejlépe však spolu s kořenem mrkve jako dušenou zeleninu.
Z jiných důležitých bylin to jsou pampeliška, která má velkou polaritu obou energií, jinu i jangu. Má schopnost regenerovat síly. Obsahuje velké množství hořčin, tříslovin, inulinu, hořčíku, vitaminů D a A to vše je stahující. Avicena používal pampelišku při léčení nemocí s nadměrnou expanzí: při vodnatelnosti, chorobách močového měchýře, při tendenci k diabetu. Listy obsahují vitamin C. Dnes ji používáme hlavně u chorob jater, ledvin a zažívacího traktu.
Petržel zahradní. Léčivý je kořen i nať. Má pikantní příchuť, způsobuje expanzi. Kořen dlouho dušený se špetkou soli a malým množstvím vody poskytuje výtečně sladké jídlo. Pomáhá od chuti na sladké, zejména cukr. Pomáhá při chorobách ledvin, močového měchýře, při zažívacích problémech a zánětech prostaty (neboť na vzniku všech těchto chorob se podílí cukr).
Puklířka islandská má hodně vitaminu A. Obsahuje oba typy energií. Cení se také pro vysoký obsah jódu a tak částečně nahradí mořské řasy, které jsou energeticky vyrovnanou a na minerály bohatou stravou.
Ale léčivé byliny mají i svá rizika. Tak například šípky, které jsou velmi bohaté na vitamin C, ale ten maximálně dilatuje, uvolňuje, rozšiřuje a tudíž v mnoha případech i ochromuje činnost buněk, tkání a orgánů. Pravděpodobně vitamin C a antibiotika užívané spolu ještě více oslabují obranný systém.
Také často používaná kopřiva užívaná v koncentrátech, nebo ve velkém množství a často maximálně uvolňuje. Uvolní tkáň ledvin a z těla začnou s močí odcházet minerály a stopové prvky a začne docházet k demineralizaci organismu. Proto především vyhledejte kopřivy mladé a nízké, které nejsou tak extrémně dilatující, trhejte 4-5 lístků z vrcholu rostliny. Přiveďte vodu do varu a do ní listy kopřivy vsypte. Za několik minut sběračkou vyjměte a vodu vylejte.
Bez černý doslova expanzivním způsobem rozpráší škodlivé látky, které vznikají z nesprávné výživy, ale tělo je nestačí vyloučit a tak se usazují v kloubech. Třezalka vyvolává fotosenzibilizaci, máta peprná je silně dráždivá.

Očistné kůry
Z bylinné terapie jsou důležité také očistné kůry:

Jarní:
List kopřivy 30, nať třezalky 20, nať řebříčku 20, nať pelyňku pravého 10, list rozmarýnu 10, listy šalvěje 10g. 3 polévkové lžíce večer přelít 3/4 litrem studené vody a přikrýt. Ráno nechat přejít varem a po odstátí scedit. Pijeme na lačno po sklenicích po celý den 2- 3 týdny.

K očistění těla od všech škodlivin slouží nálev z dubové kůry sebrané ze stromu o průměru kmene či větví kolem 10 cm a síle 2,5 cm za šest dní dokonale vyčistí tělo od všech škodlivin. Také kořen pýru plazivého 200, kořen lopuchu 100, nať řebříčku 50, nať mateřídoušky 50, krušinová kůra 50, fenykl nebo anýz 50. Špetku směsi přelít šálkem vařící vody, nechat ustát, scedit, pít 1/2 hod před jídlem 3x denně.
Kdo jedl hliníkovými příbory musí pít přesličkový čaj, jinak mu hrozí úbytek duševních schopností.
Kmín pomáhá proti jedovatému solaninu z brambor.
Bezové výhonky neutralizují škodliviny z mléka
Řebříček a bobkový list ničí tropické plísně
Třezalka vylučuje chemikálie z těla
Žito čistí krev.
Při poruchách látkové výměny slouží čaj ze stejných dílů květu smilu písečného, nati světlíku lékařského, květu měsíčku zahradního, nati nebo květu celíku zlatobýlu. Jednu lžičku smilu povařit na mírném ohni 5 10 minut v třetině litru vody, nechat jednu minutu vyluhovat. Pít 3x denně patnáct minut před jídlem. Také stejné díly semena ostropeřce mariánskéhoa nati benedyktu obecného.
Všeobecně posilujícící: dvě hrsti lipového květu, po jedné hrsti řebříčku, jitrocele, listí jahodníku, maliníku a černého rybízu, hrst šípků a jablečných slupek, půl hrsti mateřídoušky, mařinky vonné, máty peprné, květů divizny a heřmánku. Dát do neprodyšné nádoby a v době potřeby 1 polévkovou lžíci směsi přelít 1/4 litrem vařící vody a nechat patnáct minut luhovat.
Jiným čajem je: list rozmarýnu 25 g, list kopřivy 20 g, nať saturejky a nať máty kadeřavé 15g, květ hlohu a nať tymiánu po 10 g, kořen hořce 3 g, kořen anděliky 2 g. Pít 3x denně šálek nálevu.
Posilující žilní systém (i u tromboflebitidy): kořen anděliky 40 g, krušinová kůra 30 g, nať komonice 20 g, kořen hořce 10g. Pít denně 3 sklenice odvaru po 3 - 4 týdny.

Příprava
Odvary - decocta jsou vodné, zpravidla za tepla získané výluhy rostlinných částí. Rostlinné části se nechají po dobu 30 minut na vroucí vodní lázni.
Nálevy infusa se připraví tak, že navlhčená droga se přelije vroucí vodou, nechá 5 minut na vroucí vodní lázni a pak 45 minut při obyčejné teplotě. Nálev se přefiltruje.
Macerace je dlouhodobé vyluhování při obyčejné teplotě.

Dávkování:
Pod pojmem lžička se rozumí kávová lžička, plná, nikoliv vrchovatá. Obsahuje přibližně 1,5 až 2 g čajové směsi.
Lžíce je míněna polévková plná, nikoliv vrchovatá lžíce. Obsahuje přibližně 5 g čajové směsi.
Šálek má obsah asi 250 ml.

Čínská bylinná terapie V tradiční čínské medicíně existují dva hlavní směry léčby. A to akupunktura a použití léčivý bylin. Byliny se tradičně používají tehdy, když selžou ostatní metody jako meditace, změny ve výživě, pohyb a masáž. Tradiční medicína však nepoužívá jen byliny, ale i minerály, skořápky, zvířata a hmyz. Ze zvířecí složky sem patřila zejména shozená kůže hada, cikád (proti silnému svědění u kožních onemocnění), kosti sibiřského tygra, žlučník medvěda, roh nosorožce apod. Jsou podávány podle energetického hlediska - podle čchi a krve. Každá bylina má svou vlastní energii, jež vede k uzdravení a musí být v souladu s energií nemocného. Podávání je tedy přísně individuální. Je nezbytná přesná diagnóza. Avšak lze je používat bez rizika. Rostlinné léčivé drogy se v Číně nazývají jao. Čínská fytoterapie je založena na odlišných principech než fytoterapie západní. Je nutné sledovat kvalitu energie byliny - zahřívá nebo ochlazuje?

Rozdělení podle kvality energie
Podle povahy dělí rostlinná léčiva na horké, chladné, svěží a teplé. Je to důležité z toho důvodu, že působí alopaticky a tedy stavy chladu léčí teplými, horka studenými bylinami.
Mezi horké patří například skořice, zázvor a pepř.
Mezi chladné jitrocel, kostival, divizna.
Svěží (vlhké) meloun, tykev, máta
Teplé (suché) kozlík, vlašský ořech, řepík
Jednotlivé byliny podle chuti patří také do systému "Pěti základních prvků (elementů)":
  • sladké patří pod element země. Sladká posiluje, vyživuje a tiší bolesti, posiluje orgány sleziny a slinivky (danšen /šalvěj/, stévie, lékořice)
  • pikantní,ostrá chuť patří pod element kovu. Rozptyluje a podporuje oběh energie. Používá se u všech stavů prázdnoty (jako jsou například rakovina, těžké nachlazení a pod) : Máta, zázvor, okurka.
  • slané patří pod element vody. Změkčuje, zvlhčuje a podporuje klesání (mořské řasy, některé houby, ) Lze je učinit z neutrálních bylin přisolením, nejlépe mořskou solí.
  • kyselé, patřící pod element dřeva stahuje a svírá, zastavuje výtoky: plod klanoprašky čínské, šípky, plod rakytníku a černé jeřabiny.
  • hořké patřící pod element ohně vysušuje vlhkost, rozptyluje oheň a zvyšuje jin. Oddenek reveně, puškvorce, kořen hořce, list vachty, květ protěže písečné, nať ožanky kalamandry.
Podle směru pohybu do kterého orgánu nebo části těla energie proudí, je vzestupná nebo sestupná?
Pohyb vedoucí ven, vedoucí k vylučování a rozptylování je jin- podporuje je sladké a pikantní, teplé a hořké (zázvor).
Pohyb dolů dovnitř je jangový. Jde o vstřebávání a vymizení vlhkosti - podporují jej chutě hořká, slaná, kyselá.

Základem tradiční medicíny je osm léčebných metod:
  • harmonizace, která vyrovnává a stabilizuje. Koncentruje životní energii čchi, vlhkost a krev. Je nutná k zabránění nadměrného pocení (šalvěj), nadměrného vylučování hlenů (podběl), krvácení (řebříček), nadměrného močení (list ostružiníku), průjmu (sušené borůvky, kořen nátržníku), zabránění úniku psychických sil (meduňka, třezalka, dobromysl).
  • Posílení - tonizace vyživuje tělo a zbavuje jej prázdnoty a nedostatečné činnosti. Podporuje metabolismus, krvetvorbu, zvyšuje obranyschopnost a odolnost (ženšen, eleuterokok, klanopraška, maralí kořen).
  • Rozptýlení - uvádí v pohyb čchi energii- zejména z míst jejího nadbytku do míst nedostatku. Uvolňuje tělo a vše co je v něm napjaté, ztuhlé. K pozitivnímu ovlivnění cirkulace krve slouží hloh, rozmarýna, skořice, ke zlepšení metabolismu tekutin turan kanadský. Peristaltiku střev zvyšuje oddenek reveně, svalové napětí snižuje zeměžluč, proti nadýmavě působí fenykl. Nadměrné nahromadění chladu odstraňuje zázvor, horka máta, sucha dýně, vlhkosti yzop.
  • oteplení a ochlazení - patří také shora uvedené kategorie.
  • podpora pocení - potopudné byliny jsou: lipový květ, květ černého bezu, nať mateřídoušky. Pocení odstraňuje z těla nahromaděné škodliviny, které u vleklých onemocnění nedokázal organismus odstranit jinak. Při akutních stavech pocením snižujeme horečku.
  • podpora dávení - může zabránit otravě v akutním stadiu, při chronických stavech napomáhá odlehčit organismu a zlepšit vyhlídku na uzdravení. Z bylin sem patří kořen kopytníku evropského, zeměžluč, pelyněk.
  • podpora pročistění - vyloučení toho co vede ke stagnaci a obstrukci. Vylučování probíhá plícemi, pokožkou, střevy, dělohou, močovým měchýřem, nosem, ústy. Vedle shora uvedených emetik a potopudných látek sem patří detoxikačně působící byliny jako rdesno ptačí- truskavec, protizánětlivě působící řepík, močopudně kopřiva, svízel syřišťový, projímavě krušinová kůra, list senny zvyšující menstruační krvácení, pelyněk černobýl. Z bylin vylučující hleny jitrocel a květ divizny. Také je lze použít u zbytnění a zduření tkání a zanesených cév.
Podle konfigurace - vlašské ořechy pro svou podobu u poruch mozku, ženšen k posílení čchi celého těla.
Také vnější části rostlin (větve a listy) působí na vnější části těla:
Větev skořicovníku - ošetřuje chlad a vítr vnějších částí těla: používá se u chřipky a nachlazení.
Kořeny a hlízy působí na vnitřní orgány.
Minerály a skořápky působí na mysl, protože jsou těžké a tak brání mysli v poletování, zabraňují úzkosti, snění a poruchám spánku.